Pozastavení

16. února 2013 v 22:27 | Anna
Ahoj, ráda bych Vám sdělila, že jsem se rozhodla tento blog jaksi ,,pozastavit". Nemyslím tím zrušit nadobro, ale jen dočastně. Hlavním důvodem je nedostatek inspirace. Sice si doma píši povídky, básničky a podobné věci :D ale nemyslím si, že by to stálo za zveřejnění na blogu. Jelikož tolik nepřispívám, mám potom výčitky, že nic nepíšu, a tak podobně... V době pauzy bych si chtěla srovnat v hlavě, jakým směrem se tento blog bude dále ubírat, a co na něj vlastně budu přispívat(ano, doteď to pořádně nevím). Postranním důvodem je nedostatečná podpora a popularita blogu. Jelikož je blog málo populární, mám pochopitelně i málo ohlasů na články, což mě strašně mrzí. Rozhodně z toho ale neviním Vás, spíš sebe, že nejsem schopná blogu dát takovou podobu, aby stálo za to si číst příspěvky a poté je i okomentovat. Musím tedy vymyslet, jak blog více prosadit, a jak psát, aby jste byli rádi, že jste si článek přečetli a na můj blog se rádi vraceli. Vyzývám Vás tímto, aby jste do komentářů VŠICHNI napsali nápady na články, co by jste na blogu vylepšili, co se Vám hned při vstupu na blog nelíbí, a co by jste Vy sami vylepšili. Aby to ale nebylo vše jen o kritice, můžete mi také napsat, co se Vám na blogu líbí, a co by jste nechali.

Všem Vám tedy děkuji, že jste si tento článek přečetli, a že teď upalujete napsat komentář!
Anna
 

Mamrd

17. ledna 2013 v 18:55
Nepovažuji tohle za článek! Ale někde jsem četla o slovu mamrd, pochopila jsem, že je to nadávka, ale nevím, co přesně to znamená, a tak se obracím na Vás, abyste mi sdělili a vysvětlili, co tohle slovíčko znamená. Pokud Vás to zajímá také, tak wikipedia to ysvětluje velice ,,přesně." Posuďte sami, poté mi sem napište, co si myslíte, že to znamená.

To nejdůležitější!

4. ledna 2013 v 20:16 | Anna
Po hodně dlouhé době jsem tu s článkem. Rozhodla jsem se začít s tématem týdne, ale předtím, než začnu, mi dovolte, abych se jaksi omluvila za svou dlouhodobou neaktivitu….
Neměla jsem čas. Vím, je to už trapná a ohraná výmluva, ale v tomhle případě je to zdrcující fakt. Sama se vážně stydím za to, že nejsem schopná aspoň něco sesmolit. Tím se dostávám k omluvě číslo dvě, a to, že jsem neměla inspiraci a žádný nápad na to, o čem bych mohla psát, a zahlcovat vás tu duchaprázdnými žvásty mi přijde naprosto nesmyslné, uznejte sami.
Dostaňme se ale už k významu tohoto článku, ve kterém vám tedy sdělím pouze TŘI věci, které bych si vzala na pustý ostrov.
Věc č. 1: Dobrý kamarád/přítel
Ano, vím, že tohle není věc, ale na pustém ostrově je naprosto nepostradatelný. Proč? Protože většina lidí nevydrží moc dlouho bez lidské společnosti, a když už, tak asi ne moc dlouho, tedy aspoň mě by z toho za pár týdnů ,,hráblo". Další důvod je, že dobrý kamarád vás ochrání před zuřivými útoky papoušků, ještěrek a jiné havěti, co na pustých ostrovech žije. Takový chlap se hodí, třeba i na rozdělávání ohně a lovení té havěti. A poslední důvod, proč bych si s sebou vzala na ostrov chlapa, je prostý a souvisí s lidskou sexualitou. Pod podtrženým pojmem si představte každý, co chcete.
Věc č. 2: hrnce
Na rozdělávání ohně bych měla přítele. Hrnce bych využila k převařování vody. Na každém ostrově musí být nějaký zdroj vody a když ne přímo na ostrově, tak kolem něj bude vody spousta (myslím vodu mořskou), která, když se převaří, tak by z ní sůl a bakterie měly vyprchat.
Věc č. 3: pistole, či jiná vražedná zbraň
Zde jsou opět dva důvody, proč bych si s sebou vzala pistoli nebo něco tomu podobného. První je docela nevinný. Pistolí bych usmrtila nejspíše většinu mé potravy. Takže od malých zvířátek, po život ohrožující, obří bestie (zvířata mám jinak ve veliké oblibě, ale k tomu, abych přežila, bych udělala vše, co by bylo v mých silách). Od zvířátek se přesuňme k lidem. Co kdyby náš pustý ostrov začali ohrožovat, dejme tomu, piráti, kanibalové, či jiní bandité? Co byste dělali Vy? Já bych tedy vytáhla pistoli a začala se bránit. Pravděpodobnost toho, že by nás začali obléhat piráti nebo kanibalové je docela malá, a tak bych pistoli vytáhla v období velké krize (stal by se ze mě totální psychopat nebo bychom neměli s kamarádem nic k jídlu a byli k smrti vyhladovělí), odpráskla přítele a potom sebe.

Loučím se, Anna.
 


Vánoční přání

24. prosince 2012 v 15:22 | Anna
Chtěla bych všem čtenářům i náhodným návštěvníkům popřát krásné svátky, krásné dárky a celé krásné Vánoce!
Anna :)

TT: Samota

26. listopadu 2012 v 17:56 | Anna
Tématem týdne je samota a jelikož si myslím, že mám o tom co napsat, píšu.

Já samotu vnímám jako posvátnou chvíli, kdy mě nikdo neotravuje, nebuzeruje nebo neříká, co mám dělat, a to opravdu ráda nemám. Tak tedy, když jsem sama, vychutnávám si každý okamžik a cítím se, jako bych nebyla na nikom závislá, myslím na rodičích.

To, co jsem tady zde ne příliš obsáhle popsala se mi stane tak jednou za dva měsíce, jsem člověk jinak velmi společenský, upovídaný a jakmile jsem, byť jen týden, nemocná, mám pocit, jako bych se měla zbláznit a byla uvězněná. Vidět každý den jen členy rodiny mě naplňuje depresivním pocitem a jsem potom hodně nepřijemná, tutíž jsou nepříjemní oni na mě a tak dál.

Co se týče kamarádek a kamarádů, nemám nikdy pocit, že bych na ně prostě neměla náladu, dobře, přiznávám, že někdy nepříjemná jsem, ale rozhodně si to neberte osobně, když už nepříjemná jsem, je to proto, protože mám problém sama se sebou a ne s vámi (teď jsem vám snad objasnila mnoho chvil :D). Takže když jsem mezi lidmi cizími a kamarády, jsem mezi nimi vždy ráda, protože si s nimi mohu povídat asi o všem, nejsem člověk, který by měl rád tajemství, když už si řeknu, že tohle opravdu nikomu neřeknu, tak to stejně řeknu, bohužel...

Abych tedy shrnula tento poněkud nepřehledný článek, tak si myslím, že samota je určitě k něčemu dobrá, člověk se odreaguje a dobře se mu relaxuje, ale když už je někdo jen uzavřený do sebe, nekomunikuje s nikým jiným, než sám se sebou a chodí pořád sám, nemyslím si, že je to dobře.

Halloweenská básnička

31. října 2012 v 15:53 | Anna
Když je tedy ten Halolween, tak jsem se rozhodla napsat sem anglickou básničku, která je okopírovaná od sestry, která ji donesla ze školy, nevím proč, ale zalíbila se mi.

One night I went walking

I went walking down the street.
I scared a black cat and the black cat scared me!
I kept walking down the street,
but the black cat ran straight up a tree.

I kept walking down the street.
I scared a blact bat and black bat scared me!
I kept walking down the street,
but the black bat flew up into a tree.

I kept walking down the street.
I scared a black spider and blackspider scared me!
I kept walking down the street,
but the black spider ran off on eight little feet.

I kept walking down the street.
You never know who you'll happen to meet.
I scared them, and they scared me,
but I keep walking down the street.

Básnička není zrovna na nejtěžší úrovni, poněvadž sestra chodí do páté třídy. Asi se mi na ní nejvíce právě ta jednoduchost líbí :D
Jinak naše rodina Halloween nijak zvláště neslaví, protože je to svátek ryze americký.
Slavíte Halloween nějak Vy?

Anna podruhé

27. října 2012 v 12:32 | Anna
Rozhodla jsem se začít s blogováním znovu na jiném blogu s novým designem, za který vděčím Skřítečkovi2 z blogu www.nase-zazitky.blog.cz. Podotýkám, že kdybych si ho dělala sama, nedopadlo by to vůbec dobře.
Budu se snažit přidávat články co nejvíc, ale ne vždy se mi to podaří, protože mám ještě spoustu věcí, kterým se musím věnovat a nesmím je zanedbávat.
O čem blog je poznáte sami časem z článků, ale chtěla bych, aby byl co nejpestřejší protože by mě by nebavilo psát pořád jedno a to samé a vás by to určitě nebavilo pořád dokola číst, ne?
Myslím, že je to všechno, co jsem chtěla říct a doufám, že se sem budete rádi vracet!
Anna

Kam dál