Listopad 2012

TT: Samota

26. listopadu 2012 v 17:56 | Anna
Tématem týdne je samota a jelikož si myslím, že mám o tom co napsat, píšu.

Já samotu vnímám jako posvátnou chvíli, kdy mě nikdo neotravuje, nebuzeruje nebo neříká, co mám dělat, a to opravdu ráda nemám. Tak tedy, když jsem sama, vychutnávám si každý okamžik a cítím se, jako bych nebyla na nikom závislá, myslím na rodičích.

To, co jsem tady zde ne příliš obsáhle popsala se mi stane tak jednou za dva měsíce, jsem člověk jinak velmi společenský, upovídaný a jakmile jsem, byť jen týden, nemocná, mám pocit, jako bych se měla zbláznit a byla uvězněná. Vidět každý den jen členy rodiny mě naplňuje depresivním pocitem a jsem potom hodně nepřijemná, tutíž jsou nepříjemní oni na mě a tak dál.

Co se týče kamarádek a kamarádů, nemám nikdy pocit, že bych na ně prostě neměla náladu, dobře, přiznávám, že někdy nepříjemná jsem, ale rozhodně si to neberte osobně, když už nepříjemná jsem, je to proto, protože mám problém sama se sebou a ne s vámi (teď jsem vám snad objasnila mnoho chvil :D). Takže když jsem mezi lidmi cizími a kamarády, jsem mezi nimi vždy ráda, protože si s nimi mohu povídat asi o všem, nejsem člověk, který by měl rád tajemství, když už si řeknu, že tohle opravdu nikomu neřeknu, tak to stejně řeknu, bohužel...

Abych tedy shrnula tento poněkud nepřehledný článek, tak si myslím, že samota je určitě k něčemu dobrá, člověk se odreaguje a dobře se mu relaxuje, ale když už je někdo jen uzavřený do sebe, nekomunikuje s nikým jiným, než sám se sebou a chodí pořád sám, nemyslím si, že je to dobře.